středa 2. března 2016

Co je to vlastně ten bigbít



„Byl jsi včera na tom bigbítu?“
„Potkal jsem ji na bigbítu...“
„Je mi špatně, včera jsem se na bigbítu ožral...“
Tyto a další podobné věty můžeme slýchat na konci víkendu v množství obcí a vesnic napříč celou naší republikou (často ještě ve formulaci „na bigbítě“). To proto, že se v tamním kulturáku nebo na plácku vedle fotbalového hřiště konal bigbít.
I když má slovo bigbít vícero významů, v kontextu výše zmíněných vět znamená taneční zábavu, kde hraje rocková kapela, všichni přítomní se opijí (nezřídka i sami muzikanti), spárují se a zamilují, Jarda s Luďkem si dají po hubě, protože Anča ze Lhoty dala přednost tomu prvnímu, načež se nad kelímkem laciného truňku velkolepě smíří.
Bigbít je v podstatě český unikát – nikde ve světě se podobné zábavy nekonají. Bigbít totiž, narozdíl od koncertu, trvá podstatně déle a kapela na něm nehraje tak důležitou roli, na bigbít se totiž chodí za zážitkem – možná právě pro tu ránu pěstí, možná pro vášnivý polibek ve stínech za kulturním domem, možná pro tanec s vyhlédnutou osobou, možná pro stovku jiných...
Na bigbítu se tančí. Zní-li rychlá píseň, jsou tanečníci rozděleni po skupinkách v kruzích, někteří tak logicky tančí zády ke kapele. Když tato spustí píseň pomalou, takzvaný ploužák, kruhy se rozpadnou v jednotlivé páry (což může vyústit ve zmíněný spor Jardy a Luďka). Tancem se pro potřeby bigbítu rozumí všelijaké poskakování a natřásání, mávání rukama a pohazování hlavou, to všechno jsou pohyby vlivem nedostatku rytmického cítění nebo vlivem zkonzumovaného alkoholu dosti chaotické a neuspořádané.
Jak už bylo řečeno, bigbít se koná většinou na vesnici. Místní kulturák už sice pamatuje lepší léta, hospodský má v nabídce pouze pivo, rum a zelenou, i přesto je bigbít tak trochu svátkem – ovšem zatímco v plesové sezóně dámy kontrolují bezchybnost svých večerních rób, slečny jdoucí večer na bigbít pečlivě zjišťují, zda-li jsou džíny roztrhány na správných místech nebo odhaluje-li přiléhavé tričko jejich ňadra tak akorát (tedy tak, aby své přednosti dostatečně ukázaly ale zároveň nebyly označeny za kurtizány).
Bigbít je fenomén. Každý víkend stovky kapel v celé republice vyrazí o několik vesnic dál, aby bigbít mohl proběhnout. Je jasné, že všechna výše zmíněná fakta velkou spoustu lidí odradí a patrně i trochu vyděsí, na druhou stranu právě ona fakta přitáhnou do všech těch polorozpadlých sálů dostatek Mániček všeho věku. To proto, že Máničky bigbít milují, nemohou bez něj žít a nedokážou si ho odepřít.

1 komentář:

  1. Petře, musim uznat, že jsem na to narazil náhodou a teda musim říct, že mi to dělá úsměv na rtu! :)

    OdpovědětVymazat