Máničky a publikum (4.)

I v dnešním povídání budeme pokračovat ve výčtu charakteristických kategorií diváků a dokončíme přehled těch, jejichž zástupci dokáží Máničkám tak trochu otrávit bigbítové konání. Jsou to následující:

7) Mistři od konkurence

Ač je to téměř k nevíře, bigbítoví bardi z první ligy jsou až na výjimky bytosti relativně normální, nenafoukané a vstřícné. Jak ale sláva při pohybu pomyslným žebříčkem klesá, působí její nedostatek na některé v branži přítomné jedince patrně depresivním dojmem, tito pak mají potřebu sami sebe přesvědčovat o své výjimečnosti. Jde v podstatě o podobný princip, jaký se týká Teoretiků hlav zmíněných v předchozím povídání o Máničkách a publiku – Mistři od konkurence nastoupí na Máničky během pauzy a zahrnou je množstvím informací o své bigbítové kariéře. Zdůrazní, jak už jsou neustálým hraním unaveni a jak jsou rádi, že mohli také jednou vyrazit na bigbít v roli diváků (čím častěji je Máničky v této roli potkávají, tím více trhlin jejich tvrzení získává). Celý monolog nese se v duchu „sestoupil jsem mezi plebs“, korunují ho perly typu „děkuju, že jsem mohl taky jednou poslouchat někoho jinýho než sebe“... Mistři od konkurence žijí v přesvědčení, že jsou výrazně lepší muzikanti než Máničky, Máničky to vidí přesně naopak. Pravda je, jak praví klasik, někde venku... Naštěstí je základna této divácké skupiny poměrně úzká, neboť s většinou konkurence se Máničky vidí rády a tato stejně jako ony ví, kam patří a kde jsou mantinely vesnické bigbítové slávy.

8) Bigbítové Andulky

Všechny předešlé zmíněné kategorie publika mají zastoupení převážně mužské, Andulky jsou však skupinou ryze ženskou. Bigbítová Andulka je stvoření prosté, často ducha mírně mdlého, jehož cílem je na tancovačce svést některou z přítomných Mániček. Tuto snahu však Andulka nevyvíjí v souvislosti s konkrétním souborem, nýbrž jaksi plošně, neboť každý víkend útočí na Máničku z jiného tělesa. Těžko posoudit, zda-li je tato snaha hnána touhou po lásce, nebo se jedná o potřebu doplnit seznam skolených samců z řad preludujících Mániček, konání je to ale často vytrvalé, poněkud otravné a někdy též komické, to když Andulka svádí postupně několik přítomných Mániček útočíc na další z nich po zamítavému postoji té předchozí. I když mají Máničky ženskou část publika ještě raději než tu mužskou, sympatiemi k Andulkám příliš neoplývají (což může být třeba tím, že nechtějí chytit chorobu, kterou Andulce věnoval Jarda od konkurence minulý týden...).

Ani Mistři od konkurence ani Bigbítové Andulky nepatří k nebezpečným kategoriím obecenstva, v některých případech dokážou zástupci obou táborů Máničky dokonce velmi pobavit. Každopádně obě tyto skupiny diváků k bigbítu neodmyslitelně patří a jsou na zábavách k vidění.

Hojně tradovaná historka vypráví o kytaristovi nejmenované kapely, který byl uloven Bigbítovou Andulkou a vedl tuto očekávajíc milostné vzplanutí do šatny, šatna ovšem byla zamčená.

„Co teď ?“ zeptal se kytarista, napůl sám sebe.

„Zpěvák má klíče,“ špitla Andulka...

I dnes můžeme definovat další bigbítovou veličinu, a sice tzv. Potenciál podlehnutí, který vyjadřuje šanci Andulky na svedení některé z Mániček. Vypočítáme ho jednoduchým vzorcem

PP = PM/PA*PSA

kde PP je zmíněný Potenciál podlehnutí, PM je počet Mániček ve vystupujícím tělesu, PA je počet přítomných Bigbítových Andulek a PSA je průměrná hodnota Máničkami spotřebovaného alkoholu udávaná v promilích. Limitní hodnota PP je 1 – tato a všechny hodnoty vyšší znamenají, že některá z Mániček některé z Andulek podlehne...

Čtvrtým dílem povídání o Máničkách a publiku jsme ukončili výčet kategorií obecenstva, které Máničkám jejich bigbítové konání ztěžují. Příště se podíváme na další skupiny diváků, které jsou sice neškodné, ovšem rovněž velmi charakteristické a často se na zábavách vyskytující.