středa 18. ledna 2017

Máničky a webovky


Prezentace není nikdy dost, a to ani na poli vesnického bigbítu. Ačkoli pořadatelé (a často i samy Máničky) vylepí na každou tancovačku po okolí plakáty a nahlásí její konání do oblastního rádia (kde to někdy i přednesou), překoná-li kapela počáteční porodní bolesti a stane-li se kapelou víceméně zaběhlou, čeká ji patrně i spuštění vlastního webu.
Dnes je pořízení webových stránek v podstatě banalitou – stačí si zvolit některý ze serverů poskytujících patřičné nástroje, popřípadě za celkem nízký peníz (nízký rozhodně v porovnání s ostatními provozními náklady souboru) opatřit doménu. Vytvořením webových stránek je pak pověřena Mánička, která k IT specializaci tíhne nejvíce.
I když už jsou webovky kapely v podstatě samozřejmostí, je mnoho souborů, které sice stránky spustí, jejich aktualizace pak ale vázne. Když si tedy Jarda z Dolní Lhoty přečte na plakátu neznámé jméno a zadá ho do vyhledávače, stránky kapely sice nalezne, poslední zmínka o koncertech je ale tři roky stará a složení muzikantů na webu prezentované je už dávno minulostí. Zejména u bigbítových souborů je toto častou nemocí, která jejich prezentaci spíše škodí.
Pokud Máničky nezvládnou ani základ ovládání webového editoru, je další možností, kterak být součástí internetu, jeden ze serverů, které se na profily kapel přímo specializují. I tady je ovšem potřeba zadat alespoň základní data a občas je zaktualizovat, jinak je to stejný případ jako u webu, který nechají Máničky ležet ladem.
Asi nejpopulárnějším prostředkem, jak kapelu ve světě jedniček a nul zviditelnit, je sociální síť. Většina Mániček je totiž tímto (vý)dobytkem zdegenerována stejně jako zbytek populace, takže se o případný profil souboru nejen stará, nýbrž ho i aktivně navštěvuje, přidává komentáře a rozesílá to všechno svým internetovým pseudopřátelům (tedy krom milionu vtipných fotek a videí posbíraných na jiných místech sítě). I případné odpůrkyně z řad Mániček musí tedy chtě nechtě uznat, že profil na sociální síti kapele prospívá. Jen je třeba brát s rezervou počet lidí, kteří se na síti nahlásí jako účastníci příští zábavy, ten se totiž s realitou často krutě rozchází...
Doba chvátá, technologie se mění každým dnem. Klasický plakát vylepený na dřevěnou desku vedle hospody se stává pomalu raritou nahrazenou neviditelnými vlákny celosvětové sítě. I proto by neměly Máničky internetovou prezentaci podcenit a pokud už vlastní web či profil zřídí, měly by ho spravovat pravidelně a kultivovaně.

Jsem přesvědčen, že i povídání o Máničkách by bylo více sledované, kdyby se mezi čtenáře dostávalo prostřednictvím sociální sítě. Bohužel pro Máničky, tedy alespoň ty z přítomných textů, trpím k sociálním sítím nefalšovaným odporem – pořád jsem totiž přesvědčen, že některé věci virtuálně nahradit nelze a snaha o to obejít tento fakt připadá mi tak trochu pitomá... 

1 komentář:

  1. Já si myslím, že právě underground by pořádný webový marketing a kvalitní obsahový blog, kde by se řešila historie a současnost, témata, rozhovory, současná undergroundová tvorba, hodně potřeboval. Existuje sice pár Facebookových skupin, které mají nejspíš za cíl to trochu propagovat, ale ve finále končí na tom, že se tam lidi hádají o tom, co je underground a co není.

    OdpovědětVymazat